|
|
Mechanismy signalizace zprostředkované MHC glykoproteiny II. třídy v B lymfocytech
Kotlabová, Klára ; Brdička, Tomáš (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Během zahájení imunitní reakce na antigen jsou peptidové fragmenty pocházející z antigenu vystavovány v komplexu s MHC glykoproteiny II. třídy (MHCgpII) na povrchu antigen prezentující buňky (APC). V průběhu rozpoznání prezentovaného antigenu T lymfocytem vzniká v místě kontaktu s APC molekulární struktura zvaná imunologická synapse (IS). Během této interakce dochází k signalizaci z receptorů jak na T lymfocytární, tak na APC straně IS. Dlouho se myslelo, že jedinou funkcí MHCgpII je prezentace antigenu. Později však bylo zjištěno, že stimulace MHCgpII vede i ke spuštění signálů, podílejících se na rozhodnutí o dalším osudu APC. MHCgpII nemají ve své cytoplasmatické doméně signalizační motivy, a pro transdukci signálů jsou tedy potřeba asociované molekuly. V případě B lymfocytů, na které je tato práce zaměřena, jsou to transmembránové proteiny Ig alfa/beta, MPYS, CD19 a CD20. Tyto molekuly po stimulaci MHCgpII zprostředkovávají signalizační události zahrnující aktivaci několika rodin protein kináz, fosfolipázy C, mobilizaci vápníku a aktivaci transkripčních faktorů NFAT a AP-1. Tyto signály mění další osud buňky a jejich důsledkem může být proliferace a diferenciace, nebo také buněčná smrt.
|
|
|
Určení mechanismu vstupu F. tularensis do B lymfocytů
Hadámková, Barbora ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Janďourek, Ondřej (oponent)
Barbora Hadámková Určení mechanismu vstupu F. tularensis do B lymfocytů Diplomová práce Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: Farmacie Cíl práce: Vedle zpracování rešerše se základními poznatky z problematiky, bylo hlavním cílem této práce analyzovat mechanismus vstupu intracelulární bakterie Francisella tularensis do B buněk. Metody: Na B buňkách získaných peritoneálním výplachem z myší Balb/c jsme blokovali vybrané komplementové receptory, receptor B buněk a Fcƴ receptor. B buněčnou populaci jsme infikovali bakterií F. tularensis LVS/GFP opsonizovanou komplementem a/nebo protilátkami. Pomocí průtokového cytometru jsme měřili procento infikovaných B buněk a jejich subpopulací, konkrétně B1a, B1b a B2, a hodnotili jsme vliv blokace a opsonizace na procentuální zastoupení infikovaných B buněk. Výsledky: Z naměřených dat můžeme říci, že se procento infikovaných B buněk po infekci F. tularensis opsonizovanou komplementem zvýší. Toto zvýšení bylo výraznější u subtypů B buněk B1b a B2. Naopak opsonizace F. tularensis protilátkami infekci nijak neovlivnila. Zjistili jsme také, že blokace receptoru Fcƴ snížila infekci, když byla k infekci B buněk použita bakterie s opsonizací komplementem a protilátkami zároveň. Při blokaci komplementových receptorů jsme významné...
|
|
|
Entry of bacteria Mycobacterium bovis BCG into B lymphocytes
Šamajová, Marianna ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Kubelková, Klára (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Študijný odbor: Farmácia Autor: Marianna Šamajová Školiteľ: RNDr. Klára Konečná, Ph.D. Konzultant: plk. gšt. doc. RNDr. Zuzana Kročová, Ph.D. Názov diplomovej práce: Vstup baktérie Mycobacterium bovis BCG do B lymfocytov Cieľ práce: Cieľom práce bolo zhodnotiť vstup baktérie Mycobacterium bovis BCG do B lymfocytov a úlohu vybraných receptorov v tomto procese. Metódy: Peritoneálne bunkové suspenzie s neblokovanými a/alebo zablokovanými receptormi na B lymfocytoch z myší BALB/c sme infikovali baktériou M. bovis BCG-GFP neopsonizovanou a/alebo opsonizovanou čerstvým sérom ("komplement") alebo imúnnym sérom ("protilátky"). Pomocou prietokovej cytometrie sme hodnotili vstup baktérie M. bovis BCG-GFP do B lymfocytov a ich subpopulácií B1a, B1b a B2. Výsledky: M. bovis BCG-GFP aktívne vstupuje do B lymfocytov. V závislosti na subpopulácii najviac infikuje B1a, menej B1b a najmenej B2 lymfocyty. Na opsonizáciu komplementom významne reaguje len subpopulácia B2. Opsonizácia protilátkami nemala výrazný vplyv na infekciu. Vstup do CD19+ buniek je sprostredkovaný cez BCR receptor a to hlavne u subpopulácií B1a a B1b. Za opsonizovaných podmienok sa uplatňuje komplementový receptor CR1/2 a u subpopulácií B1a a B1b tiež CR3. Závery: Z našich výsledkov...
|
|
|
Characterization of biological and functional features of a new type of CD27- memory B lymphocytes.
Bajzíková, Martina ; Růžičková, Šárka (vedoucí práce) ; Šinkora, Marek (oponent)
V periferní krvi pacientů s běžným variabilním imunodeficitem (CVID) v porovnání se zdravými dárci byly pozorovány zvýšené frekvence dvou nových B buněčných populací definovaných jako IgM+ CD19+ CD27- CD21low CD38low CD24+ a IgM+ CD19+ CD27- CD21low CD38low CD24- . Cílem studie bylo nalezení takových B buněk u pacientů s revmatoidní artritidou (RA), jejich následná charakterizace a vzájemné porovnání. Produkce imunoglobulinové mRNA u jednotlivých B lymfocytů byla analyzována pomocí průtokové cytometrie s následným tříděním jednotlivých buněk, RT-PCR na úrovni jedné buňky, IgVH-specifické PCR amplifikace, cyklického sekvenování a statistické analýzy. Zaměřili jsme se na analýzu variabilních oblastí těžkého řetězce imunoglobulinů a zjistili jsme významné rozdíly v zastoupení VH, DH a JH genových segmentů, mutační frekvenci, distribuci tichých a záměnných mutací, délce a složení CDR3 oblastí, klonální příbuznosti a expresi RAG genů mezi výše zmíněnými B buněčnými populacemi. Analyzované populace byly považovány za naivní a to zejména z důvodu absence povrchové CD27 molekuly považované za marker B lymfocytů, které prošly antigenně řízenou germinální reakcí. Nicméně rozložení a typ mutací naznačují, že tyto buňky představují nový typ paměťových/antigenně zkušených B lymfocytů (u CVID méně diferencovaných)...
|
|
|
The development of swine B cells and the role of gama delta T lymphocytes in immunization of naive immune system.
Štěpánová, Kateřina
Souhrn v češtině Proces lymfogeneze u prasat zůstává stále do značné míry nejasný. I když některé práce naznačují, že prasata patří do skupiny zvířat, která využívají pro vývoj B buněk ileální Peyrovy pláty (IPP), jiné práce ukazují na možnost, že B lymfopoéza probíhá během života v kostní dřeni. Rozdělení B lymfocytů u prasat do funkčních subpopulací je také stále velmi omezené. Narozdíl od myší nebo lidí může dosahovat podíl γδ T lymfocytů u prasat i více než 70 % z celkového počtu T buněk, stejně je tomu u ostatních přežvýkavců a také například u ptáků. Cílem této práce bylo přispět k porozumění výše zmíněných rozdílností v imunitě prasat a objasnit tato témata. Naše výsledky vyvracejí zavedené paradigma, že IPP u prasat fungují jako primární lymfatický orgán pro vývoj B lymfocytů na antigenech nezávislým způsobem. Naopak se podařilo prokázat, že kostní dřeň plně umožňuje vývoj B lymfocytů a zůstává aktivní minimálně po stejnou dobu, po jakou se předpokládalo, že lymfopoéza probíhá v IPP. Tato práce také umožnila odlišení funkčně odlišných populací prasečích periferních B lymfocytů a ukázala, že molekula CD21 se může na B buňkách vyskytovat v několika různých formách v závislosti na stavu B buněk. Dalším výsledkem této práce je odlišení dvou funkčně odlišných linií γδ T buněk, které mají různé funkce a...
|
|
|
Markery transplantační tolerance po transplantaci ledviny
Krepsová, Eva ; Viklický, Ondřej (vedoucí práce) ; Krejčí, Karel (oponent) ; Živný, Jan (oponent)
Pro dlouhodobé přijetí transplantované ledviny je zatím nezbytná dlouhodobá účinná imunosuprese, která však s sebou nese řadu nežádoucích účinků. Naopak, při její nedostatečnosti hrozí rejekce a selhání funkce štěpu. Proto se hledají nové biomarkery, které by odrážely imunologický stav pacienta, a umožnily by tak individualizovat imunosupresivní léčbu. Prokázali jsme, že pacienti po transplantaci ledviny po indukci králičím anti-thymocytárním globulinem (rATG) či basiliximabem měli snížený výskyt akutní rejekce 3 měsíce po transplantaci. Po rATG došlo v periferní krvi příjemců k hluboké depleci T a NK lymfocytů a poklesu exprese genů výhradně exprimovaných těmito buňkami zároveň s výraznou expanzí regulačních T lymfocytů (Treg) v CD4+ kompartmentu. Indukce rATG byla dále krátce po transplantaci spojena se zvýšením dvou transkriptů asociovaných s rejekcí (MAN1A1 a TLR5). Po indukci basiliximabem jsme v krvi přechodně detekovali CD4+CD25low/-FoxP3+ populaci současně s vymizením CD4+CD25+FoxP3+ Treg. Absolutní počty CD4+FoxP3+ Treg po basiliximabu byly přechodně zvýšené a tato léčba byla také spojená s vyšší expresí genů FOXP3 a TCAIM. Dále jsme pozorovali vyšší poměr CD4+FoxP3+ Treg k CD8+CD45RA+CD62L- efektorovým T lymfocytům v potransplantačním období u pacientů s indukcí basiliximabem, kteří během...
|
|
|
Immune system dysregulation in type 1 diabetes
Paračková, Zuzana ; Šedivá, Anna (vedoucí práce) ; Filipp, Dominik (oponent) ; Vlková, Marcela (oponent)
Diabetes mellitus 1. typu (DM1) je multifaktorálne autoimunitné ochorenie, ktoré spočíva v napadnutí inzulín produkujúcich beta buniek v pankrease autoreaktívnymi cytotoxickými CD8 lymfocytmi. Vďaka kooperácii rôznych zložiek vrodenej aj získanej imunity dochádza k rozvoji zápalu a následnej autoimunitnej reakcii. Autoreaktívne T lymfocyty sa podieľajú na priamom aj nepriamom ničení beta buniek, B lymfocyty sú producentmi autoprotilátok a bunky vrodenej imunity sú považované za iniciátorov autoimunitných pochodov vedúcim k aktivácii T a B buniek. V tejto dizertačnej práci poukazujeme na viaceré dysregulované zložky vrodenej aj adaptívnej imunity u pacientov s DM1. Tieto zmeny v imunitnom systéme sa často odohrávajú už pred samotným objavením sa prvých syndrómov a teda nie sú len dôsledkom hyperglykémie, ktorá typicky sprevádza DM1. Zmeny v množstve a aj v niektorých základných funkciách T regulačných lymfocytov (Treg) a B lymfocytov sa objavujú už u asymptomatických príbuzných pacientov s DM1. Počas prvého roka od objavenia sa príznakov dochádza k postupnému znižovaniu počtu neutrofilov v periférii, ktoré pravdepodobne infiltrujú pankreas. Podrobnejšie sme sa zamerali na výskum zložiek vrodenej imunity a ich spoluúčasť k patogenéze DM1. Ukázali sme, že produkty neutrofilov, ktoré sa nazývajú...
|
|
|
Možnosti predikce a imunointervence u diabetu 1. typu
Sklenářová, Jana ; Štechová, Kateřina (vedoucí práce) ; Saudek, František (oponent) ; Pavlínková, Gabriela (oponent)
Diabetes mellitus 1. typu (DM1) je orgánově specifické autoimunitní onemocnění, při kterém dochází ke zničení insulin produkujících beta buněk Langerhansových ostrůvků imunitním systémem. Destrukce těchto buněk je dlouhodobý proces, k jehož iniciaci dochází měsíce i roky před klinickou manifestací. Hlavní roli v něm hrají T lymfocyty, ale podílí se na něm i další buňky. Typická je přítomnost autoprotilátek v krvi a to už před propuknutím onemocnění. V současné době probíhá intenzivní výzkum s cílem určit jedince ohrožené vznikem tohoto onemocnění a vyvinout jeho účinnou prevenci. Během svého postgraduálního studia jsem se zabývala hlavně možnostmi predikce a prevence DM1. Zkoumali jsme zavedené markery automunitního procesu, autoprotilátky, a to, zda reflektují buněčnou reaktivitu k autoantigenům GAD65 a IA2. Zjistili jsme, že reakce na autoantigeny je velmi individuální a je ovlivněna autoprotilátkovým profilem pacientů, což má význam v plánování antigen specifických imunointervenčních studií a zvýšení efektivity těchto léčebných postupů. Dále jsme se snažili o zlepšení specificity a senzitivity markeru destrukce beta buněk (specificky demethylovaná DNA), který by přispěl k poznání dynamiky úbytku beta buněk a umožnil lépe vytipovat jedince ohrožené rozvojem DM1. Pro účinnou prevenci tohoto...
|
|
|
Entry of bacteria Mycobacterium bovis BCG into B lymphocytes
Šamajová, Marianna ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Kubelková, Klára (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Študijný odbor: Farmácia Autor: Marianna Šamajová Školiteľ: RNDr. Klára Konečná, Ph.D. Konzultant: plk. gšt. doc. RNDr. Zuzana Kročová, Ph.D. Názov diplomovej práce: Vstup baktérie Mycobacterium bovis BCG do B lymfocytov Cieľ práce: Cieľom práce bolo zhodnotiť vstup baktérie Mycobacterium bovis BCG do B lymfocytov a úlohu vybraných receptorov v tomto procese. Metódy: Peritoneálne bunkové suspenzie s neblokovanými a/alebo zablokovanými receptormi na B lymfocytoch z myší BALB/c sme infikovali baktériou M. bovis BCG-GFP neopsonizovanou a/alebo opsonizovanou čerstvým sérom ("komplement") alebo imúnnym sérom ("protilátky"). Pomocou prietokovej cytometrie sme hodnotili vstup baktérie M. bovis BCG-GFP do B lymfocytov a ich subpopulácií B1a, B1b a B2. Výsledky: M. bovis BCG-GFP aktívne vstupuje do B lymfocytov. V závislosti na subpopulácii najviac infikuje B1a, menej B1b a najmenej B2 lymfocyty. Na opsonizáciu komplementom významne reaguje len subpopulácia B2. Opsonizácia protilátkami nemala výrazný vplyv na infekciu. Vstup do CD19+ buniek je sprostredkovaný cez BCR receptor a to hlavne u subpopulácií B1a a B1b. Za opsonizovaných podmienok sa uplatňuje komplementový receptor CR1/2 a u subpopulácií B1a a B1b tiež CR3. Závery: Z našich výsledkov...
|
|
|
Určení mechanismu vstupu F. tularensis do B lymfocytů
Hadámková, Barbora ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Janďourek, Ondřej (oponent)
Barbora Hadámková Určení mechanismu vstupu F. tularensis do B lymfocytů Diplomová práce Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: Farmacie Cíl práce: Vedle zpracování rešerše se základními poznatky z problematiky, bylo hlavním cílem této práce analyzovat mechanismus vstupu intracelulární bakterie Francisella tularensis do B buněk. Metody: Na B buňkách získaných peritoneálním výplachem z myší Balb/c jsme blokovali vybrané komplementové receptory, receptor B buněk a Fcƴ receptor. B buněčnou populaci jsme infikovali bakterií F. tularensis LVS/GFP opsonizovanou komplementem a/nebo protilátkami. Pomocí průtokového cytometru jsme měřili procento infikovaných B buněk a jejich subpopulací, konkrétně B1a, B1b a B2, a hodnotili jsme vliv blokace a opsonizace na procentuální zastoupení infikovaných B buněk. Výsledky: Z naměřených dat můžeme říci, že se procento infikovaných B buněk po infekci F. tularensis opsonizovanou komplementem zvýší. Toto zvýšení bylo výraznější u subtypů B buněk B1b a B2. Naopak opsonizace F. tularensis protilátkami infekci nijak neovlivnila. Zjistili jsme také, že blokace receptoru Fcƴ snížila infekci, když byla k infekci B buněk použita bakterie s opsonizací komplementem a protilátkami zároveň. Při blokaci komplementových receptorů jsme významné...
|
host ::
RSS.